|
|
Statistical analyses of Land Surface Temperature in Local Climate Zones: Case study of Brno and Prague (Czech Republic)
Geletič, Jan ; Dobrovolný, Petr ; Lehnert, M.
The classification of "local climate zones" (LCZs) emerged in urban climatology to standardize description of urban climate research sites. One of the goals of classification was to get beyond urban-rural dichotomy which enabled to study urban air temperature field in more detail. Based on empirical and modelling work LCZ have proven effective in examining intra-urban air temperature differences, however a robust examination of intra-urban land surface temperatures using the LCZ framework remains elusive. In this study a GIS-based method is used for LCZ delimitation in Prague and Brno (Czech Republic), while land surface temperatures (LSTs) derived from LANDSAT and ASTER satellite data are employed for exploring the extent to which LCZ classes discriminate with respect to LSTs. Results indicate that LCZs demonstrate the features typical of LST variability, and thus typical surface temperatures differ significantly among most LCZs. ANOVA and subsequent multiple comparison tests demonstrated that significant temperature differences between the various LCZs prevail in both cities (89.3% and 91.6% significant LST differences for Brno and Prague respectively). In general, LCZ 8 (large low-rise buildings), LCZ 10 (heavy industry) and LCZ D (low plants) are well-distinguishable, while LCZ 2 (compact midrise), LCZ 4 (open high-rise), and LCZ 9 (sparsely built-up) are less distinguishable in terms of their LST. In most of the scenes LCZ 10 (heavy industry), LCZ 2 (mid-rise buildings) and LCZ 3 (low-rise building) are the warmest and LCZ G (water bodies) and LCZ A (dense forest) are the coolest zones in term of their LST. Further studies are needed to account for observational errors (such as seasons differences or thermal anisotropy) on LCZ LST patterns.
|
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
host ::
RSS.